Iveta Matějů: Zeleň, voda a příjemnější prostor
Péče o zeleň by měla vycházet z doporučení odborníků a skutečně se realizovat, parky mají sloužit lidem a s vodou ve městě je potřeba hospodařit — od mlžítek na náměstí po zadržování dešťové vody.
V anketě o budoucí podobě města jsem dostala dvě otázky:
1) Jak by dle vašeho názoru měla probíhat péče o zeleň ve městě? Máte konkrétní návrhy a požadavky na revitalizaci parků (z pohledu prvků, které by měly obsahovat, ale i výsadby kultivarů stromů, keřů aj.)? Zařadili byste vodní prvky? Vnesli byste do města i více floristických dekorativních prvků (např. květinových záhonů, kvetoucích stromů, keřů aj.)?
2) Jak zajistit, aby se ve městě do budoucna udržovala dobrá pocitová teplota i v horkém letním období, s přihlédnutím ke stavebním možnostem, zejména v centru města?
Řídit se odborností
Péče o zeleň ve městě by měla vycházet z doporučení Komise životního prostředí, která je poradním orgánem rady města, popř. z podnětů dalších odborníků na tuto oblast. Jejich doporučení a náměty by neměly být jenom nutnou formalitou, ale měly by být skutečně realizovány. Dále považuji za důležité se inspirovat i v jiných městech a sledovat moderní přístupy a nové možnosti, tak aby se péče o zeleň dále rozvíjela.
Pokud například dochází na území města ke kácení dřevin, mělo by být dobře odůvodněné a vždy by měla být zajištěna náhradní výsadba. Tato nová výsadba by měla být zvolena tak, aby byla pro danou lokalitu přínosem a byla zde dlouhodobě udržitelná.
Parky jako místo k životu
Co se týče parků, mně osobně je velice blízký přístup z řady zahraničních měst, kde je naprosto běžné využívat travnaté plochy jako veřejný prostor — lidé si zde třeba rozloží deku, uspořádají piknik, posedí s přáteli, pořádají skupinová cvičení nebo jen tak relaxují. U nás toto zatím není úplně zvykem, což je trochu škoda. Právě takové využití totiž dává parkům jejich skutečný smysl, kdy nejsou vnímány jen jako vizuálně upravené plochy.
Náměstí a horko
Náměstí je v horkých letních dnech velice problematický prostor — velké zpevněné plochy se rychle přehřívají a stínu je zde poměrně málo. Je to bohužel důsledek nešťastně provedené rekonstrukce náměstí, kterou však už dnes jen obtížně změníme. Jednou z možností, jak tuto situaci alespoň částečně zmírnit, by mohla být instalace tzv. mlžítek. Jde o zařízení, které pomocí jemných trysek rozprašuje vodu na drobné kapky, vytváří příjemný chladivý opar a dokáže znatelně snížit pocitovou teplotu v okolí. Podobná řešení dnes fungují v řadě jiných měst.
Hospodařme s vodou
Velmi důležité je ale také celkové hospodaření s vodou. Vidím zde velký prostor pro větší zachytávání dešťové vody a její návrat do krajiny — ať už formou vsakovacích rýh, přerušovaných obrubníků na parkovištích nebo jiných opatření. Další možností je její zachytávání v nádržích a následné využití například pro zalévání městské zeleně. Současný stav, kdy je k závlaze na náměstí využívána pitná voda, považuji za velice nešťastný.
- #zeleň
- #voda
- #klima